Singapur - zelené město plné kouře

Před příletem, jsme se trochu obávali, jak zde budeme dýchat. Byli jsme vybaveni i několika druhy filtračních masek. V Indonésii na ostrově Sumatra totiž nastala sezóna vypalování starých palmových plantáží a bohužel i deštných pralesů. Je to rychlý, levný a hlavně téměř bezpracný způsob jak udělat prostor pro výsadbu nových olejových palem.

Botanická zahrada Gardens by the bay: V popředí vertikální zahrada ve tvaru stromu a v zadu skleník. Obojjí bylo postavené v roce 2012. Obloha bohužel byla taková kouřová.



Asi týden před příletem zde byl nejhorší naměřený smog v historii. A abych byl přesný, nebyl to smog, jak jej známe z velkoměst (Singapur je totiž opravdu zelené město), ale čistý kouř z hořících deštných pralesů.

Už při přistávání jsme viděli, že vzduch zde moc čistý není. Viditelnost byla jen pár stovek metrů. Po výstupu z letadla jsme ucítili vedro, vlhkost a kouř. Poté co jsme si vyzvedli zavadla a opustili budovu letiště, kouř naštěstí ustoupil. Ocitli jsme se ve vlhkém a horkém tropickém ránu. Bylo asi 8 hodin ráno a teplota atakovala 30 stupňů, což na druhou stranu bylo jen o něco málo více než minulý týden u nás doma. Vzduch ztratil pach kouře a rychle jsme si přivykli na jeho vlhkost. Cestou na hotel jsme obdivovali, že je všude zeleň. Dálnice byla obklopena vzrostlými stromy. Ty kromě toho, že chránily okolní výškové domy (bytové domy na předměstí mají až 20 pater) před hlukem a zplodinami,  tak brání slunci rozpálit dálnici.

To čtvrť Little India, ve které jsme se ubytovali, tento zelený svět budoucnosti naprosto popírá. O tom jak chutná a voní Little India bude příští článek.