Singapur 3 - Tam, kde se budoucnost stala přítomností

Místo, kde leží moderní centrum Singapuru, bylo ještě před pár desítkami let mořem. Ale díky obrovským investičním projektům se Singapur v těchto místech rozšiřuje směrem dál do oceánu. Tam kde dříve bylo moře, stojí dnes téměř 300 metrů vysoké mrakodrapy a futuristická botanická zahrada Gardens by the Bay. Celému centru dominuje trojice mrakodrapů, které ve výšce dvou set metrů podpírají plošinu ve tvaru lodě. Na ní najdou návštěvníci tohoto hotelu jeden z nejimpozantnějších hotelových bazénů světa.

Superstromy, které mají nahoře solární panely a jsou porostlé popínavými rostlinami



Zátoka, okolo které je moderní Singapur postaven, je chráněna před mořem velkou hrází. Po této klidné vodě proplouvají jen výletní lodě. Veškerý lodní provoz je směřován dále na západ do obrovského přístavu. Ten je jeden nejrušnějších na světě, ale i tak nepojme obrovské kvanta lodí, které zde denně připlouvají. Proto jen několik stovek metrů od pobřeží je pás lodí, čekajících na volné kapacity přístavu. 

Jen zlomek obrovské přístavu (C) Kroisenbrunner.
Promyšlené urbanistické plánování však Singapur rozdělilo na několik zón. Luxusní restaurace jsou koncentrovány okolo řeky, 20 obrovských nákupních kostek nákupních center je poskládáno okolo jedné ulice a všechny nejpůsobivější moderní budovy jsou vystavěny okolo zátoky a řeky, tak aby si je každý návštěvník mohl prohlédnout bez neustále zakloněné hlavy.

Symbol Singapuru - lev.

Když jsem poprvé spatřil panorama Singapuru, připadal jsem si jako v jiném světě. Takovou koncentraci moderních budov a špičkové architektury jen stěží uvidíme jinde na světě. Ono totiž není jen jedna kvádrová skleněná budova vedle druhé. Ale divadla, nákupní centra, banky, hotely jsou všemožných tvarů a velikostí a dohromady to tvoří jednu obrovskou expozici současné moderní architektury.

Hotel Marina Bays Sands s obrovským strešním
 bazénem
Kombinace koloniální a moderní architektury
Navzdory požárům na sousední Sumatře byl vzduch v Singapuru čistější než v několika násobně menších městech v Indonésii, které jsou zamořeny hlavně přebujelou osobní dopravou. Snaha o čistotu a omezení emisí je patrná jak, co se prevence týká (vybírají se obrovské poplatky za použití dálnic, mostů a i samotné půjčení auta je zde velmi drahé) tak náprava již vzniklých škod. A to tak, že po celém Singapuru se pečuje o stávající zeleň a vznikají nové a nové zahrady chránící před horkem a zachycující prach a emise. Nejnovější přírůstkem je botanická zahrada Garden by the Bay.

Gardens by the Bay

Tento komplex futuristických staveb a tématicky zaměřených živých expozic pod širým nebem byl veřejnosti otevřen teprve v létě 2012. Kromě mimozemsky vyhlížejících super stromů, jsou zde dva obrovské skleníky. Ty se v roce 2012 staly světovou stavbou roku. Při venkovní teplotě přes 30 °C a obrovské vlhkosti jsme před vstupem do prvního menšího skleníku byli připraveni na nejhorší. Ale i tak jsme tu atrakci nechtěli nechat ujít. Jaké to však bylo pro nás překvapení, když na nás při vstupu zavál chladný a suchý vzduch. Ocitli jsme se ráji sukulentů a středomořských rostlin.



Druhý skleník na tom byl naštěstí s teplotou podobně. V jeho středu byla několik metrů vysoká "skála", ze které tryskal vodopád. Vlhkost zde byla jako v deštném pralese. Zde vás výtah pohodlně vyveze až na vrchol hory, kde byla teplota ještě o několik stupňů menší. Iluze tropického pohoří je dokonalá. Čím níže jsme klesali po vysutém chodníku rostla vlhkost. Úplně dole jsme se cítili jako v opravdovém deštném lese. Ostatně s Singapuru můžete jeden takový pravý navštívit to zdarma.



Ačkoliv se může zdát, že tento celý objekt musí být energeticky velmi náročný, tak opak je pravdou.Několik inteligentních prvků dělá z těchto zahrad učebnici toho jak šetřit energii, pitnou vodu a omezit znečištění. Více o tom projektu je přímo na webu těchto zahrad. Za zmínku rozhodně stojí systém chlazení. V prvním sušším dómu je chlazeno tak, že studená voda proudí v trubkách pod povrchem a ochlazuje vzduch u země, který vytlačuje horkých vzduch nahoru, odkud odchází průduchy. Díky tomu, že není chlazen celý objem vzduchu, je tento systém mnohem efektivnější než klimatizace. Zahrady také mají uzavřený koloběh vody. Odpadní voda (bez použití chemických přípravků) je vypouštěna do vybudovaných jezer. Tam je voda přirozeně filtrována vodními rostlinami a poté je vypuštěna do nádrže a za pomocí dalších filtrováni je pak využita opět jako pitná voda v tomto komplexu.



Na zavlažování je použita voda přímo z jezera, která je očištěna pouze působením vodních rostlin a živočichů. Tento systém vyzdvihuje důležitou roli rostlin v našem ekosystému.

Roztomilá masožravá rostlina na závěr


Život v zeleni
Překrásné botanické zahrady a parky jsou po celém Singapuru. Ale místním obyvatelům to nestačí a tak se obklopují rostlinami, kde to jde. V chudší čtvrtích, jako je Little India pěstuje každý něco před svým domem, a to že nemají květináč nevadí. Úplně nejčastější nádobou byl kýbl od malířských barev. V těch bohatších rostou okolo výškových domů mohutné stromy, které rostou okolo hlavních silnic a chrání okolí před hlukem, horkem a prachem.